Viola tricolor L.
|
Violka trojbarevná
|
|
Vědecká synonyma:
|
|
|
Česká synonyma:
|
|
|
|
|
|
Anglický název:
|
Wild pansy
|
|
Slovenský název:
|
Fialka trojfarebná
|
|
Německý název:
|
Wildes Stiefmütterchen
|
|
Kód Bayer (EWRS):
|
VIOTR
|
|
Čeleď:
|
Violaceae / Violkovité
|
|
Botanický popis:
|
Jednoletý plevelný druh s tenkým kořenem. Lodyha je chudě větvená, (8 - ) 15 – 27 (- 40) cm vysoká (mnohdy i vyšší). Dolní lodyžní listy jsou dlouze řapíkaté, eliptické až vejčité, oddáleně vroubkovaně pilovité; horní lodyžní listy jsou úzce kopinaté až podlouhlé. Palisty zdéli asi 2/3 listu, spíše dlanitodílné než peřenodílné. Souměrné, oboupohlavné, pětičetné květy vyrůstají na dlouhých stopkách z úžlabí listů. Koruny velké, 15 – 22 mm vysoké, horní korunní lístky zpravidla modrofialové a ostatní světle nebo sytě žluté, často všechny z větší části modrofialové, ostruhaté. Plodem je vejčitá tobolka, pukající 3 chlopněmi. Semena jsou podlouhle vejčitá, dole zašpičatělá, až 2 mm dlouhá a 1 mm široká, s masíčkem. Povrch je hladký, lesklý, žlutý až žlutohnědý, masíčko běložluté.
|
|
Reprodukce a šíření:
|
Rozmnožuje se výhradně generativně. Rostliny kvetou od března do pozdního podzimu, často i v mírných zimách. Na jedné rostlině postupně dozrává 150 – 3000 semen, která snadno vypadávají z pukajících tobolek. Klíčí a vzchází velmi nepravidelně během celého roku z povrchových vrstev půdy. Životnost semen v půdě bývá zachována po dobu několika let. Šíří se především postupným vysemeněním, vodou, mravenci (myrmekochorie), zahradními zeminami, kompostem, balíčkovanou sadbou aj.
|
|
Rozšíření a hospodářský význam:
|
Rozšířena v Evropě (zvláště střední a severozápadní), chybí ve Středozemí a v severní Fennoskandii. V Rusku až po Ural, na jihu po střední Ukrajinu. U nás se vyskytuje roztroušeně po celém území, snad jako archeofyt, na horách však jen zřídka. Roste na polích, zahradách, ovocných sadech, parcích, travnatých svazích, okrajích cest, železničních náspech aj. Je nenáročná na půdní vlastnosti. Zapleveluje obiloviny, ozimou řepku, víceleté pícniny, okopaniny, též zahrady, sady, okrasné plodiny aj. Patří mezi středně nebezpečné plevelné druhy. Je relativně odolná vůči mnohým herbicidům. Má léčivé účinky.
|
    
|
|
|