Vicia hirsuta (L.) S. F. GRAY
|
Vikev chlupatá
|
Vědecká synonyma:
|
|
Česká synonyma:
|
|
|
|
Anglický název:
|
Hairy tare, hairy vetch
|
Slovenský název:
|
Vika chlpatá
|
Německý název:
|
Rauhhaar-Wicke
|
Kód Bayer (EWRS):
|
VICHI
|
Čeleď:
|
Fabaceae / Bobovité
|
Botanický popis:
|
Jednoletý plevelný druh s tenkými kořeny. Lodyhy popínavé, tenké, chabé, (15 -) 30 – 60 (- 80) cm dlouhé, hranaté, olysalé, větvené. Listy střídavé, sudozpeřené s 6 – 8 páry lístků, zakončené větvenou úponkou; lístky krátce řapíčkaté, čárkovité, 5 – 12 (- 25) mm dlouhé, 1 – 2 (- 4) mm široké, lysé. Palisty polostřelovité. Květenství s (1 -) 2 – 4 (- 7) květy, kratší než podpůrný list, stopky květenství (10 -) 20 – 30 (- 40) mm dlouhé. Květy drobné, souměrné, odstálé až nící; kalich zvonkovitý, přitiskle chlupatý, zelený; koruna bělavá až světle modrofialová. Plodem jsou lusky většinou se 2 semeny, podlouhlé, 10 mm dlouhé, 3 – 4 mm široké, chlupaté nebo vzácně lysé, hnědé až šedočerné. Semena kulovitá, 2,2 –2,5 mm dlouhá, hladká, žlutozelená, zelená až rezavě hnědá, s tmavými skvrnami, mírně lesklá.
|
Reprodukce a šíření:
|
Rozmnožuje se výhradně generativně. Rostliny kvetou od května do srpna a na jedné rostlině dozrává asi 200 semen, která jsou dlouze dormantní (zpravidla tvrdoslupečná), nepravidelně klíčivá, dlouze v půdě životná. Mohou vzcházet až z hloubky přes 5 cm.
|
Rozšíření a hospodářský význam:
|
Rozšířená je v Evropě, západní Asii, severní Africe a odtud zavlečena do celého světa. U nás se hojně až roztroušeně vyskytuje od nížin až do podhorských poloh, výše vzácněji. Roste v křovinách, na loukách, skalkách, lemech lesů, písčinách, náplavech, polích, vinicích, sadech, zahradách, stráních, příkopech aj. Vyskytuje se na různých podkladech, dává přednost lehčím písčitým nebo hlinitým půdám, nejčastěji slabě kyselým, na sušších, slunných a polostinných stanovištích. Nesnáší pouze půdy silně kyselé, zasolené a trvale zamokřené. Zapleveluje nejvíce prořídlé obiloviny, luskoviny, jeteloviny; hojná je i v okopaninách a jiných plodinách. Patří mezi méně nebezpečné plevelné druhy. Je to dobrá pícnina. Po úpravě se semena mohou pojídat jako čočka.
|
|
|