Rumex crispus L.
|
Šťovík kadeřavý
|
|
Vědecká synonyma:
|
|
|
Česká synonyma:
|
|
|
|
|
|
Anglický název:
|
Curled dock
|
|
Slovenský název:
|
Štiavec kučeravý
|
|
Německý název:
|
Krauser Ampfer
|
|
Kód Bayer (EWRS):
|
RUMCR
|
|
Čeleď:
|
Polygonaceae / Rdesnovité
|
|
Botanický popis:
|
Vytrvalý plevelný druh s krátkou chudě větvenou kořenovou hlavou, hlavním kořenem a četnými dlouhými, rozvětvenými postranními kořeny, které zasahují až hluboko do podorničních vrstev. Lodyhy jsou 30 – 100 cm vysoké, přímé, často hnědě naběhlé, obvykle větvené jen v květenství. Přízemní listy jsou až 35 cm dlouhé a až 8 cm široké, dlouze řapíkaté, podlouhle kopinaté, na bázi klínovité až stažené, kadeřavé. Horní lodyžní listy menší, podobného tvaru, obvykle méně kadeřavé. Drobné, pravidelné, většinou oboupohlavné, jednoobalné květy jsou sestaveny v lichopřesleny prodloužených koncových a úžlabních květenství. Okvětí má 6 lístků ve 2 kruzích. Vnější, menší lístky za plodu opadají, kdežto vnitřní, nápadně větší lístky, opatřené mozolkem, vytrvávají a obalují nažky. Trojboké nažky, 2 – 3 mm dlouhé, s ostrými, klenutými hranami, světle až tmavohnědé, jsou lesklé, na vrcholu protáhle zašpičatělé a jsou uzavřeny křídlatým, srdčitě okrouhlým, celokrajným nebo jen velmi drobně zoubkovaným, trojbokým, hnědavým až rezavým okvětím (krovkami). Na jedné nebo na všech krovkách je kulovitý mozolek vyplněný vzduchem.
|
|
Reprodukce a šíření:
|
Rozmnožuje se převážně generativním způsobem. Kvete od června do srpna a na jedné rostlině se vytváří průměrně 2 000 – 5 000 nažek. Již po uzrání klíčí nažky dobře a v ulehlých půdách setrvávají živé několik roků. Nejlépe klíčí z hloubky 0,5 cm a v hloubce 5 cm již vůbec neklíčí. Prvým rokem se vytváří jen listová růžice s hlubokým žlutozeleným kořenem a teprve druhým rokem začíná kvést. Nažky jsou intenzivně šířeny větrem a vodou, což umožňuje jejich křídlaté okvětí s mozolky. Na pole se šíří hojně též osivem (např. jetelovin), komposty, statkovými hnojivy, půdou, nářadím aj. Méně se rozmnožuje také vegetativně, částmi tuhého kůlového kořene, jež mohou setrvávat v půdě delší dobu živé a raší i hlouběji v půdě. Úlomky jsou roznášeny po ploše a přenášeny na další stanoviště nářadím, komposty a půdou.
|
|
Rozšíření a hospodářský význam:
|
Je považován za jednu z pěti nejrozšířenějších rostlin na světě, jeho původní areál již dnes není možné stanovit. Roste v Evropě až po 69° s.š., ostrůvkovitě ve střední Asii, Japonsku; zdomácnělý v Severní Americe po 65° s.š., v Austrálii, na Novém Zélandu a v mírných pásmech Afriky a Jižní Ameriky. U nás je hojný až obecný na většině území od nížin až po podhůří, na horách méně či jen zavlékán. Původně nalézán v depresích vodních toků nížin a pahorkatin, druhotně roste na rumištích, neudržovaných plochách, okrajích cest, pastvinách, polích, loukách (zvláště podmáčených), okolí hnojišť a jímek, na obvodech silážních jam aj. Na orné půdě zapleveluje především víceleté pícniny, může však zaplevelovat i plodiny jednoleté, zvláště obiloviny. Patří mezi velmi nebezpečné plevelné druhy luk, pastvin a víceletých pícnin. Je však méně nebezpečný než šťovík tupolistý. Příměs rostlin v píci snižuje její krmnou hodnotu.
|
         
|
|
|