Fallopia convolvulus (L.) Á. LÖVE
|
Opletka obecná
|
|
Vědecká synonyma:
|
Polygonum convolvulus L.,
Fagopyrum convolvulus (L.) H. GROSS,
Bilderdykia convolvulus (L.) DUM.
|
|
Česká synonyma:
|
Pohanka svlačcovitá,
Rdesno svlačcovité
|
|
|
|
|
Anglický název:
|
Black-bindweed,
buckwheat
|
|
Slovenský název:
|
Pohánkovec ovíjavý
|
|
Německý název:
|
Gemeiner Windenknöterich,
Winden Knöterich
|
|
Kód Bayer (EWRS):
|
POLCO
|
|
Čeleď:
|
Polygonaceae / Rdesnovité
|
|
Botanický popis:
|
Jednoletý plevelný druh s kůlovým, málo větveným kořenem. Lodyha poléhavá, zřídka ovíjivá, (5 - )15 – 40 (- 100) cm dlouhá, zpravidla větvená, hranatá, v drsná, zelená až červenavě naběhlá. Listy střídavé, dlouze řapíkaté. Čepel listů v obrysu trojúhelníkovitá, na bázi srdčitá až střelovitá, s zašpičatělými laloky, na vrcholu špičatá. Botky krátké, lysé. Květenství v chudokvětých přetrhovaných úžlabních řídkých zdánlivých hroznech, kratších než listy nebo v úžlabních svazečcích. Květy drobné, nenápadné, 2 – 2,5 mm dlouhé, stopka květní kratší než okvětí, okvětní lístky u do 1/2 srostlé, s 5 cípy na vnější straně zelenavými, žláznatými, na vnitřní straně bělavými. Plodem jsou trojboké nažky, (2,5 -) 3 – 4 (- 5) mm dlouhé, (1,8 -) 2 – 2,4 (- 2,6) mm široké, v obrysu téměř vejčité k oběma koncům zašpičatělé, černé, zcela nebo zčásti uzavřené zaschlým šedozeleným až šedohnědým okvětím.
|
|
Reprodukce a šíření:
|
Rozmnožuje se výhradně generativně. Kvetení probíhá od července do podzimu a na jedné rostlině se vytváří několik desítek až stovek nažek, které vypadávají do okolí mateřské rostliny. Po uzrání jsou nažky málo klíčivé. Teprve po přezimování v půdě klíčí již časně na jaře, později zjara, v létě i na podzim. Rostliny avšak přes zimu zanikají. Vzchází až z hloubky přes 12 cm a nažky vydrží v půdě životné 5 až 10 let (v úrodných a biologicky činných půdách životnost ztrácejí po 1 až 2 letech). Zaplevelení je dáno především vysemeněním na poli, ale i špatně vyčištěným osivem (např. obilnin).
|
|
Rozšíření a hospodářský význam:
|
Rozšířena v Evropě (kromě nejsevernějších oblastí), severní Africe a v mírném pásmu Asie. Zavlékána je však i do dalších oblastí. U nás je hojně až velmi hojně rozšířena na celém území od nížin až do podhorského stupně, na horách roztroušeně až ojediněle. Roste na polích, úhorech, v zahradách, opuštěných místech u lidských sídlišť, na rumištích, podél komunikací. Vyskytuje se jak na zásaditých, tak i kyselých půdách, kde je její výskyt poněkud vyšší. Převážně na písčitých a písčito-hlinitých půdách. Na orné půdě zapleveluje zejména časné jařiny, ale i okopaniny a víceleté pícniny. Je škodlivá ve všech zahradních plodinách, polních zeleninách, v nově zakládaných trávnících a okrasných rostlinách, zvláště růžích a jiných keřích. Patří mezi velmi nebezpečné plevele. Vzhledem k popínavému charakteru se jedná o druh konkurenčně velmi schopný. Ovíjivé lodyhy způsobují zvláště za vlhčího počasí poléhání kulturních rostlin, sklizňové ztráty apod. Je hostitelem virových chorob cukrovky (mozaika řepy, žloutenka).
|
       
|
|
|