Mercurialis annua L.
|
Bažanka roční
|
|
Vědecká synonyma:
|
|
|
Česká synonyma:
|
|
|
|
|
|
Anglický název:
|
Annual mercury,
dog's mercury
|
|
Slovenský název:
|
Bažanka ročná
|
|
Německý název:
|
Einjähriges Bingelkraut
|
|
Kód Bayer (EWRS):
|
MERAN
|
|
Čeleď:
|
Euphorbiaceae / Pryšcovité
|
|
Botanický popis:
|
Jednoletý pozdní jarní plevelný druh. Zakořeňuje v ornici jednoduchým nebo větveným kůlovým kořenem s bohatými postranními kořeny. Lodyha přímá nebo vystoupavá, 10 – 40 (-60) cm vysoká, šťavnatá, vstřícně větvená, na uzlinách ztlustlá. Listy úzce až široce kopinaté nebo podlouhlé, tupě zubaté, slabě lesklé se zřetelným středním nervem. Jako rostlina dvoudomá má samčí rostliny s prašníkovými květy sestavenými v úžlabních hroznech (obr.), které jsou delší než podpůrné listy. Na samičích rostlinách (obr.)vyrůstají z úžlabí listů pestíkové květy s dvoupouzdrým ostnitým semeníkem (buď jednotlivě, nebo po 2 – 3). Samičí i samčí kvítky jsou nažloutle zelené, pravidelné, s trojčetným okvětím. Na poli se současně vyskytují rostliny obojího pohlaví, jež se spolehlivě rozlišují teprve v době květu. Plody jsou dvoupouzdré tobolky se žlutozeleným oplodím, porostlým světlými, tupými, odstálými chlupy. Každé pouzdro obsahuje jediné semeno, které je 1,5 – 2 mm dlouhé, okrouhle vejčité, žlutohnědé, na povrchu slabě lesklé, síťkovitě jamkovité; v dolní části je hřebenitý výrůstek, tzv. masíčko (karunkula).
|
|
Reprodukce a šíření:
|
Rozmnožuje se jen generativním způsobem, jedna rostlina vyprodukuje asi 1000 – 2000 semen. Čerstvě dozrálá semena jsou neklíčivá (dormantní) a hromadně klíčí až druhým rokem na jaře, nejlépe z hloubky do 5 cm. Pro vyklíčení semen je nutné přezimování v mrazu. Semena zůstávají v půdě životná několik let (zvláště v půdách ulehlých a méně úrodných). Klíční rostliny se objevují v dubnu až červnu. Kvetení probíhá od května do pozdního podzimu, někdy i po prvních mrazech. Semena se do půdy dostávají přímým vysemeňováním na poli, hojné je též šíření neošetřenými komposty, hnojem, balíčkovanou sadbou apod.
|
|
Rozšíření a hospodářský význam:
|
Původní pravděpodobně v západním Středozemí. V ČR se vyskytuje místy hojně nebo roztroušeně v teplejších oblastech (např. dolní Polabí, okolí Prahy, jižní Morava), ojediněle a přechodně zavlékána i do vyšších poloh. Zcela chybí nebo jen málo údajů je ze západních a nejsevernějších Čech a ze severní Moravy. Roste na půdách humózních i písčitých, kyprých a dobře provzdušněných, často bohatých dusíkem. Vyskytuje se na polích, zahradách i ve vinicích. Zapleveluje převážně okopaniny, zeleniny a ostatní širokořádkové plodiny nevytvářející zapojený porost. Velmi nepříjemná je zvláště v pařeništích, sklenících a na zavlažovaných plochách. Patří mezi méně nebezpečné plevele. Je jedovatá a nevhodná jako píce. Kdysi pěstována jako léčivka (v lidovém lékařství používána jako projímadlo a diuretikum), používána též ve veterinární medicíně.
|
       
|
|
|