Hyoscyamus niger L.
|
Blín černý
|
Vědecká synonyma:
|
|
Česká synonyma:
|
|
|
|
Anglický název:
|
Common henbane, black henbane
|
Slovenský název:
|
Blen čierny
|
Německý název:
|
Schwarzes Bilsenkraut
|
Kód Bayer (EWRS):
|
HSYNI
|
Čeleď:
|
Solanaceae / Lilkovité
|
Botanický popis:
|
Jednoletý nebo dvouletý plevelný druh, je celý lepkavě žláznatě vlnatý, nepříjemně zapáchající. Kořen je vřetenovitý, vertikální, s tenkými postranními kořeny. Lodyha je přímá, (20 -) 30 – 60 (- 90) cm vysoká, téměř oblá, olistěná, zpravidla nevětvená nebo jen málo větvená. Listy jsou střídavé, podlouhle vejčité, peřenolaločnaté, se špičatými úkrojky. V dolní části rostliny jsou dlouze řapíkaté, nahoře poloobjímavě přisedlé. Oboupohlavné, pravidelné nebo slabě souměrné květy vytvářejí prodloužené jednostranné vijany. Květní koruna je nálevkovitá, nejčastěji špinavě žlutá s výrazně fialovou žilnatinou, uvnitř je lysá, na vnější straně chlupatá. Plodem je dvoupouzdrá tobolka vejčitého tvaru, otevírající se po uzrání víčkem. Obsahuje četná (až 500) drobná, silně zploštělá, 1,0 – 1,3 mm dlouhá, 0,9 – 1,0 mm široká, v obrysu oválná až ledvinovitá, matná, na povrchu jemně jamkovitá, šedohnědá až stříbřitě šedá semena.
|
Reprodukce a šíření:
|
Rozmnožuje se pouze generativně. Kvete od června do podzimu. Na jedné rostlině dozrává až několik tisíc semen (8 000), která jsou poměrně dlouze dormantní a hromadně klíčí až v druhém roce. Klíční rostliny se objevují v průběhu celého roku. Rostliny vzešlé na podzim dobře přezimují. Šíří se komposty, hnojem, balíčkovanou sadbou, osivem a dlouho vydrží po vysemenění v půdní zásobě. Snadno se šíří i sklizenou biomasou plodin, semena jsou pevně uzavřena v tobolkách.
|
Rozšíření a hospodářský význam:
|
Rozšířen v Evropě, Asii, Africe, Severní Americe i Austrálii. U nás jen jako archeofyt. Místy je hojný zejména v teplejších oblastech nížin, ale i pahorkatin. Roste nejčastěji na rumištích, kompostech, úhorech, u cest, na polích, zahradách a na jiných plochách bohatých na živiny a vláhu. Na orné půdě se vyskytuje především v širokořádkových plodinách (okopaniny), ale též i ve víceletých pícninách a prořídlých obilovinách. Někdy se objevuje jako charakteristický plevel máku, se kterým současně zraje. Semena se dají dosti nesnadno oddělit od zrn máku, a tedy pak mohou opětovně zaplevelovat maková pole. Rovněž semenáčky se značně podobají semenáčkům máku. Celá rostlina je prudce jedovatá, obsahuje alkaloid hyoscyamin, méně atropin a skopolamin. Otravy blínem byly zjištěny u člověka, koně, skotu a psa. Pro farmacii jsou využívány listy, dříve i semena a kořen. Na většině orné půdy je méně významným plevelem.
|
|
|