Galium aparine L.
|
Svízel přítula
|
|
Vědecká synonyma:
|
|
|
Česká synonyma:
|
|
|
|
|
|
Anglický název:
|
Cleavers,
catchweed
|
|
Slovenský název:
|
Lipkavec obyčajný
|
|
Německý název:
|
Kletten-Labkraut,
Klebkraut
|
|
Kód Bayer (EWRS):
|
GALAP
|
|
Čeleď:
|
Rubiaceae / Mořenovité
|
|
Botanický popis:
|
Jednoletý plevelný druh s tenkými, vřetenovitými, málo větvenými kořeny. Lodyha je přímá nebo vystoupavá, v husté vegetaci i popínavá, (8 -) 20 – 150 ( - 180) cm dlouhá, větvená nebo řidčeji nevětvená, čtyřhranná, na hranách s nazpět směřujícími chrupavčitými osténky, jimiž se přidržuje okolí. Na uzlinách někdy chlupatá. Listy a palisty v 5 – 7 (- 8) četných přeslenech, úzké až široce obkopinaté, rovněž osténkaté. Květenstvím jsou úžlabní vrcholíky, (1 -) 3 – 9 květé. Květy jsou oboupohlavné, zelenavě bílé, drobné. Koruny jsou kolovité, 1,5 – 1,7 mm v průměru; kalich bývá zakrnělý. Plodem je dvojnažka, která se v době zrání poltí na dva kulovité díly, 2,8 – 5 mm dlouhé. Na povrchu jsou pokryty bradavkami s tuhými háčkovitými ostny, na břišní straně mají kráterovitou prohlubeň, jsou šedohnědé až šedozelené.
|
|
Reprodukce a šíření:
|
Rozmnožuje se výhradně generativně. Rostliny kvetou od května do podzimu a na každé z nich se vytvoří až několik set nažek (100 – 500), které po uzrání poměrně málo klíčí, zejména díky tvrdoslupečnosti. V půdě vydrží dlouhou dobu životné a vzchází postupně i z hloubek přes 10 cm. Hlavním způsobem šíření nažek je přirozené vysemenění na stanovišti; významně se šíří osivem obilnin a jiných plodin, ze kterých se špatně čistí, ale může být také rozšiřován exozoochorně zvířaty, vodou i statkovými hnojivy.
|
|
Rozšíření a hospodářský význam:
|
Původní je téměř v celé Evropě a v mírné Asii. Dnes rozšířen po celém světě, zvláště v temperátní zóně celé severní a zčásti i jižní polokoule. U nás se hojně vyskytuje po celém území. Vyznačuje se velmi širokou ekologickou amplitudou. Roste na polích, úhorech, cestách, v sadech, rumištích, navážkách, křovinách, březích vod, lužních lesích, akátinách aj. Dává přednost čerstvě vlhkým, kyprým, živinami bohatým půdám, roste však i na vysýchavých nebo písčitých stanovištích. Na orné půdě zapleveluje téměř všechny plodiny, zejména však ozimé obiloviny, luskoviny. Snáší dobře zastínění a může se vyskytovat i v hustých porostech. Patří k naším i světovým nejnebezpečnějším plevelným druhům na orné půdě. Má vysokou konkurenční schopnost. V posledních desetiletích se intenzivně šíří díky vysokému zastoupení ozimů, vyšším dávkám průmyslových hnojiv a také proto, že je relativně odolný vůči většímu počtu herbicidů. Často způsobuje poléhání obilí a zhoršuje kvalitu sklizně a kvalitu píce.
|
        
|
|
|