Erodium cicutarium (L.) L`HÉR.
|
Pumpava obecná
|
|
Vědecká synonyma:
|
|
|
Česká synonyma:
|
Pumpava rozpuková
|
|
|
|
|
Anglický název:
|
Common stork´s-bill
|
|
Slovenský název:
|
Bocianik rozpukovitý
|
|
Německý název:
|
Gemeiner Reiherschnabel,
Schierlings-Reiherschnabel
|
|
Kód Bayer (EWRS):
|
EROCI
|
|
Čeleď:
|
Geraniaceae / Kakostovité
|
|
Botanický popis:
|
Jednoletý až dvouletý, nepříjemně páchnoucí plevelný druh, s tenkým, slabě větveným kůlovým kořenem. Lodyhy jsou poléhavé, vystoupavé nebo přímé, odspoda rozvětvené, 20 – 50 (- 70) cm dlouhé, dole řídce, nahoře hustě rovnovážně (až nazpět) odstále chlupaté. Listy přízemní jsou v růžicích, lodyžní různotvárné, chlupaté a žláznatě chlupaté, krátce řapíkaté až přisedlé, v obrysu oválné, ke spodu zpeřené, vpředu peřenolaločné, s vejčitými, přisedlými, jednou nebo dvakrát peřenoklanými nebo hrubě zubatými úkrojky. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné, pravidelné, sestavené v úžlabní, dlouze stopkaté, 3 – 8 květé okolíky. Korunní plátky jsou obvejčité, světle karmínové až fialové, často až 2x delší než kratičce osinkaté lístky kališní, se kterými se pravidelně střídají. Plod je dlouze zobanitý, který se poltí na 5 samostatných semenných dílů. Dílčí plody (nažky) jsou podlouhlé, dole zašpičatělé, přecházejí v dlouhý spirálovitě stočený hygroskopický zoban. Plod i zoban jsou chlupaté.
|
|
Reprodukce a šíření:
|
Rozmnožuje se pouze generativně. Kvetení probíhá od dubna do července, a jednotlivě až do podzimu. Na jedné rostlině dozrává až několik set nepravidelně dlouze dormantních plodů. Dlouze zobanité plody s hygroskopickými zobany umožňují pronikání semen do půdy. Klíčí nejčastěji zjara z mělkých vrstev půdy, ale jejich klíčení pokračuje během celého roku.
|
|
Rozšíření a hospodářský význam:
|
Kosmopolitní druh pocházející ze Středozemí. Rozšířen po celém světě. U nás se vyskytuje hojně až roztroušeně od nížin až do podhůří, na horách však vzácně či chybí (výškovou hranici tvoří přibližně vrstevnice 750 m). Roste na polích, podél cest, pastvinách, travnatých stráních a suchých loukách, vinicích, náspech, rumištích, travnatých místech v obcích aj. Světlomilná a mírně teplomilná rostlina, přednostně na suchých a výhřevných půdách, nesnáší trvalé zamokření, stín a dlouhotrvající sněhovou pokrývku. Na polích zapleveluje prořídlé pícniny, ale je hojná i v přezimujících obilninách, řepce, okopaninách a zelenině. Jedná se o méně nebezpečný plevelný druh. Jako příměs pícnin snižuje krmnou hodnotu píce.
|
     
|
|
|