Descurainia sophia (L.) PRANTL
|
Úhorník mnohodílný
|
Vědecká synonyma:
|
Sisymbrium sophia L.
|
Česká synonyma:
|
|
|
|
Anglický název:
|
Flixweed
|
Slovenský název:
|
Úhorník liečivý
|
Německý název:
|
Gemeine Besenrauke, Besenrauke
|
Kód Bayer (EWRS):
|
DESSO
|
Čeleď:
|
Brassicaceae / Brukvovité
|
Botanický popis:
|
Jednoletý plevelný druh s vřetenovitým hlavním a tenčími postranními kořeny. Lodyha je (10 -) 20 – 50 (- 120) cm vysoká, nevětvená nebo zpravidla jen v horní polovině větvená s větvemi přímo odstálými, hustě olistěná, olysalá až šedě pýřitá. Dolní listy jsou krátce řapíkaté, jejich čepel je 2 – 3x peřenosečná s 6 – 8 páry úkrojků, úkrojky posledního řádu jsou úzce obvejčité až úzce obkopinaté nebo podlouhle až úzce eliptické. Střední a horní listy přisedlé, čepel je 1 – 2x peřenosečná s 3 – 4 páry celokrajných, úzce čárkovitých úkrojků. Květy jsou sestavené v bohatých hroznech, kališní lístky jsou zelené, korunní bledě citrónově žluté. Šešule jsou na šikmo odstálých tenkých stopkách, jsou asi 10 – 25 mm dlouhé a 1 mm široké, obloukovité či řidčeji rovné, lysé nebo roztroušeně pýřité. Semena jsou v šešuli po 24 – 55, oválná, 0,6 – 0,9 mm dlouhá, 0,3 – 0,4 mm široká, skořicově hnědá.
|
Reprodukce a šíření:
|
Rozmnožuje se výhradně generativně. Rostliny kvetou převážně od května do července a na jedné rostlině se vytváří od 6 000 do 770 000 semen, která jsou dlouze dormantní a nepravidelně klíčivá během celého roku. Nejlépe klíčí a vzcházejí z povrchu půdy, ve větších hloubkách půdy jsou dlouze životná. Semena se vedle přirozeného vysemeňování na stanovišti šíří větrem či vodou. Povrch semen za vlhka slizovatí, čímž se pak mohou šířit též přichytáváním na nářadí a stroje, případně i exozoochorně.
|
Rozšíření a hospodářský význam:
|
Pochází ze západní Asie, rozšířen je v Evropě a Asii (kromě nejsevernějších částí), severní Africe. Zavlečen byl do Severní a Jižní Ameriky, jižní Afriky a na Nový Zéland. U nás je hojně rozšířen v teplejších částech státu, méně ve vyšších polohách a do horských poloh jen ojediněle zavlékán. Roste na polích, úhorech, rumištích, hřbitovech, skládkách, kompostech, okrajích komunikací, železničních náspech aj. Vyhledává zejména půdy vysychavé až čerstvě vlhké, živinami bohaté, kypré či sypké, kyselé až alkalické. Zapleveluje ozimé obiloviny, ozimou řepku, víceleté pícniny a některé druhy zeleniny. Patří mezi méně nebezpečné plevele, avšak jeho význam výrazně stoupá.
|
|
|