Cirsium arvense (L.) SCOP.
|
Pcháč oset
|
|
Vědecká synonyma:
|
|
|
Česká synonyma:
|
Pcháč rolní
|
|
|
|
|
Anglický název:
|
Creeping thistle
|
|
Slovenský název:
|
Pichliač roľný
|
|
Německý název:
|
Acker-Kratzdistel
|
|
Kód Bayer (EWRS):
|
CIRAR
|
|
Čeleď:
|
Asteraceae / Hvězdnicovité
|
|
Botanický popis:
|
Vytrvalý, dvoudomý, ostnitý, výběžkatý plevelný druh, který houževnatě setrvává v půdě mohutným systémem vodorovných a svislých kořenových výběžků, pronikajících hluboko do podorničních vrstev (až přes 200 cm). Lodyhy jsou přímé, až přes 150 cm vysoké, hranatě brázdité, nekřídlaté, až nahoru listnaté, nahoře latnatě větvené. Mladé rostliny vytvářejí listové růžice, později vyrůstají lohyhy s květenstvím. Střídavé lodyžní listy jsou nahoře zúženou bází přisedlé až poloobjímavé, dole zúžené v krátký řapík a spolu s listy v bohaté přízemní růžici jsou v obrysu podlouhlé nebo kopinaté, celokrajné až peřenoklané, úkrojky 3úhlé s 1 – 10 mm dlouhými ostny, na líci lysé nebo tence, na rubu souvisle pavučinaté. Úbory po 1 – 5 na konci větví, krátce stopkaté, zákrovy podlouhle vejčité, listeny přitisklé, krátce ostnité, vnější tupé, vnitřní špičaté. Úbory mají pouze trubkovité, červeně fialové, vzácně bělavé květy. Pcháč má rostliny buď samičí nebo samčí. Nažky, tvořící se pouze na samičích rostlinách, jsou 3 – 4 mm dlouhé, podlouhlé, dole zúžené, nahoře s hrbolkem, který nese čepičku s pérovitými chlupy chmýru 2 – 3 cm dlouhými, na povrchu jsou nažky jemně brázděné, slabě lesklé, žlutohnědé až hnědé.
|
|
Reprodukce a šíření:
|
Rozmnožuje se generativně i vegetativně. Kvete od června až do podzimu a na jedné rostlině se vyprodukuje 3 000 – 5 000 nažek, z nichž ale značná část bývá nevyzrálá, či je parazitována škůdci. Již po uzrání jsou nažky vysoce klíčivé, nejlépe klíčí v hloubce do 2 cm. Pcháč se rozmnožuje nažkami především na neobdělávané půdě, na loukách a pastvinách. Nažky jsou přenášeny větrem i vodou na značné vzdálenosti, jsou rozšiřovány též osivem, komposty, půdou, nářadím apod. Na orné půdě se rozmnožuje převážně vegetativní cestou, částmi křehkých a šťavnatých kořenových výběžků, jež raší i v podorničních vrstvách ornice.
|
|
Rozšíření a hospodářský význam:
|
Domácí je v Evropě a mírné Asii, zavlečen do Severní Ameriky. U nás je obecně a hojně rozšířeným druhem na všech půdách v nížinách až horských oblastech. Je velmi odolným a houževnatým plevelem, ohrožujícím všechny plodiny jednoleté a víceleté i vytrvalé kultury. Je častý též na loukách, pastvinách, trávnících, parcích aj. Patří mezi velmi nebezpečné plevele s vysokou konkurenční schopností. Při silném výskytu dokáže zcela potlačit kulturní rostliny, vylučuje kořeny alelopatické látky, které působí inhibičně na kulturní rostiny i plevele.
|
        
|
|
|