Xanthium albinum (WIDD.) H. SCHOLZ et SUKOPP
|
Řepeň polabská
|
|
Vědecká synonyma:
|
Xanthium riparium ITZ. et HERTSCH var. albinum WIDDER
|
|
Česká synonyma:
|
|
|
|
|
|
Anglický název:
|
Riverside Cocklebur
|
|
Slovenský název:
|
Voškovník polabský
|
|
Německý název:
|
Ufer-Spitzklette,
Elb-Spitzklette
|
|
Kód Bayer (EWRS):
|
XANAL
|
|
Čeleď:
|
Asteraceae / Hvězdnicovité
|
|
Botanický popis:
|
Jednoletý pozdní jarní, zelený nebo žlutozelený, aromatický plevelný druh. Lodyha přímá, 20 – 80 (-120) cm vysoká, většinou bohatě větvená, oblá, krátce drsně chlupatá, dole olysalá, červeně nebo hnědě čárkovitě skvrnitá. Listy střídavé, dlouze řapíkaté, čepel oboustranně tuhými štětinkami drsná, tuhá, na okraji často zvlněná, rovnostranně trojúhelníkovitá, srdčitá až vejčitá, s uťatou nebo srdčitou bází, 3 (-5) laločná, na okraji hrubě a nepravidelně pilovitě zubatá. Úbory jednopohlavné uspořádané v chudých, často nápadně zkrácených hroznovitých květenstvích. Samčí úbory mnohokvěté, polokulovité až kulovité, na vrcholu složeného květenství, po odkvětu opadávající; lůžko úboru válcovité, plevkaté; samčí květy pravidelné, se zelenavou trubkovitou pěticípou korunou. Samičí úbory pod samčími úbory, dvoukvěté, ± přisedlé; zákrov válcovitý, elipsoidní až vejcovitý, květy zcela uzavírající; samičí květy bezkorunné uzavřené v dutinách zákrovu. Celý úbor při dozrávání plodů vytváří kompaktní útvar (plodenství), ve kterém jsou v dřevnatějícím zákrovu trvale uzavřeny 2 nažky. Plodenství vejcovité až elipsoidní, asi 2,5x delší než široké (měřeno včetně zobánků, bez osténků), 17 – 23 mm dlouhé (včetně zobánků), 8 – 10 mm široké (bez osténků), zralé plodenství hnědé, na povrchu se zákrovními osténky (osténky 3 – 4 mm dlouhé, většina s háčkovitě zahnutou špičkou) a na vrcholu se dvěma silnějšími, 4,5 – 6,3 mm dlouhými zobánky; plodenství žláznaté, zvláště na osténcích a zobáncích dosti hustě dlouze štětinatě chlupaté.
|
|
Reprodukce a šíření:
|
Rozmnožuje se pouze generativním způsobem. Kvete od srpna do října a na jedné rostlině dozrává několik desítek plodenství. Nažky klíčí nejlépe po přezimování v půdě později na jaře, při vyšších teplotách půdy a hlavní rozvoj nastává v druhé polovině léta a na podzim. Je citlivá na mráz. V každém plodenství jsou obyčejně 2 nažky, z nichž však jen jedna vyklíčí prvním rokem po uzrání. Diaspory se snadno šíří přichycováním svými háčky na srst zvířat, šat lidí apod., tekoucí vodou, dopravou aj.
|
|
Rozšíření a hospodářský význam:
|
Původní v Severní Americe (jižní Kanada). Druhotně rozšířená hlavně v severozápadní, střední a východní Evropě, souvisle podél středních a dolních toků některých větších řek, v Asii až po Dálný východ. U nás doložena poprvé v roce 1851 (Děčín). V současnosti se místy hojně vyskytuje v nížinných teplých oblastech podél Labe, v dolním Poohří, podél Vltavy od Mělníka po Prahu, na dolním toku Dyje a Moravy, na jiných územích jen velmi roztroušeně a vzácně. Roste na okrajích řek (písčité a štěrkovité břehy), náplavách, v pískovnách, na rumištích, kompostech, navážkách, výsypkách, v okolí cest, na nádražích, přístavech, někdy i na polích aj. Zapleveluje hlavně okopaniny, zeleniny či jiné širokořádkové plodiny. Jedná se zatím o velmi málo rozšířený plevelný druh s lokálním významem. Řepeň polabská byla kdysi pokusně pěstovaná jako perspektivní olejnina (semena obsahují 35 – 38 % oleje), pro obtížnost sklizně a zpracování plodenství se však její pěstování neujalo. Mladé listy obsahují jedovaté látky a mohou způsobovat u dobytka otravy. Tvrdá a osinkatá plodenství mohou poranit zažívací trakt a kůži.
|
        
|
|
|