Geranium dissectum L.
|
Kakost dlanitosečný
|
|
Vědecká synonyma:
|
|
|
Česká synonyma:
|
Kakost dvousečný
|
|
|
|
|
Anglický název:
|
Cut-leaved cranesbill
|
|
Slovenský název:
|
Pakost strihaný,
Pakost prstnatovystrihovaný
|
|
Německý název:
|
Schlitzblättriger Storchschnabel
|
|
Kód Bayer (EWRS):
|
GERDI
|
|
Čeleď:
|
Geraniaceae / Kakostovité
|
|
Botanický popis:
|
Jednoletý ozimý plevelný druh. Kořen tenký, kůlový, větvený. Z kořenové hlavy vyrůstají jedna až několik lodyh. Lodyhy přímé až vystoupavé, (15-) 30 – 50 (-70) cm dlouhé, s rovnovážně až nazpět odstávajícími chlupy, krycími i žláznatými, různě dlouhými, s červenofialovým nádechem. Růžice přízemních, dlouze řapíkatých listů, s čepelí dlanitodílnou až dlanitosečnou, s úkrojky hluboce členěnými v úzké cípy, zakončené krátkou špičkou, brzy odumírající. Lodyžní listy vstřícné, řapíkaté, hluboce dlanitě členěné, čepel listů až téměř ke střední žilce členěná. Palisty kopinaté, chlupaté. Květenstvím jsou dvoukvěté úžlabní vidlany; stopky květenství s květními stopkami kratší nebo nejvýš tak dlouhé jako listen, z jehož úžlabí vyrůstají. Kališní lístky kopinaté až vejčitě kopinaté, zelené. Korunní lístky obvejčité, 3,6 – 3,8 mm dlouhé, na vrcholu vykrojené, nachové. Zobanitý plod 14 – 16 mm dlouhý se v době zralosti rozpadá na 5 jednosemenných dílčích plodů, plody dlouze odstále chlupaté a žláznaté. Semena vejčitá až oválná, 2,1 mm dlouhá, 1,4 mm široká, s výraznou síťovitou skulpturou, tmavě hnědá.
|
|
Reprodukce a šíření:
|
Rozmnožuje se pouze generativním způsobem. Kvete od května do podzimu a na jedné rostlině dozrává až přes 100 semen. Semena klíčí nepravidelně. V čerstvém stavu klíčí semena málo, lépe pak po přezimování v půdě. V půdě si podržují klíčivost několik roků. Plody mohou být šířeny osivem, zvířaty, vodou, větrem apod.
|
|
Rozšíření a hospodářský význam:
|
Původní areál druhu lze předpokládat ve Středozemí a dále na východ až do Iránu. Do západní a střední Evropy se druh rozšířil jako archeofyt, do severnějších částí Evropy synantropně až v novější době, podobně jako do Severní Ameriky, do Argentiny, do Kapska, Japonska aj. U nás se vyskytuje po celém území státu, ovšem s různou frekvencí výskytu, nejčastěji v teplejších polohách. Roste na polích, úhorech, mezích, náspech silnic a železnic, zahradách a parcích, kompostech, rumištích aj. Jedná se o rostlinu mírně teplomilnou, na půdách spíše čerstvě vlhkých, slabě kyselých až bazických, středně živinami bohatých, hlinitých, v mírném polostínu. Jako polní plevel se vyskytuje nejčastěji v prořídlých ozimých obilninách, někdy též jetelovinách aj. Jedná se o méně významný plevelný druh.
|
     
|
|
|