Scleranthus annuus L.
|
Chmerek roční
|
|
Vědecká synonyma:
|
|
|
Česká synonyma:
|
|
|
|
|
|
Anglický název:
|
Annual knawel
|
|
Slovenský název:
|
Sklerant ročný
|
|
Německý název:
|
Einjähriger Knäuel
|
|
Kód Bayer (EWRS):
|
SCRAN
|
|
Čeleď:
|
Caryophyllaceae / Hvozdíkovité
|
|
Botanický popis:
|
Nízký, jednoletý ozimý plevelný druh, (3-) 5 – 20 (-25) cm vysoký, trávozelený nebo šedozelený, řidčeji žlutavě zelený, většinou mnoholodyžný. Lodyhy poléhavé, vystoupavé nebo přímé, obvykle jednořadě krátce pýřité, jinak lysé; prostřední lodyžní články většinou delší než listy. Listy přisedlé, štětinovité, poněkud masité, na bázi krátce pochvovitě srostlé, bez palistů. Květy v koncových i úžlabních vidlanech, malé, zelenavé. Kališních cípů 5, jsou úzce trojúhelníkovité, špičaté, všechny stejně dlouhé, na okraji s velmi úzkým blanitým bělavým lemem. Koruna chybí. Plodem je jednosemenná, lysá, žlutohnědá, podélně 10žebrá nažka, (3-) 3,5 – 4,3 (-5,3) mm dlouhá, na bázi většinou klínovitě zúžená, na horním okraji věnčená kališními cípy, s nimiž jako celek odpadává, kališní cípy za plodu rozestálé.
|
|
Reprodukce a šíření:
|
Rozmnožuje se pouze generativním způsobem. Kvete od května do pozdního podzimu a na jedné rostlině dozrává většinou několik set semen (100 – 300), která hromadně klíčí zvláště na jaře po přezimování v půdě. Klíční rostliny se však objevují na polích po celou vegetační dobu. Rostliny vzešlé na podzim dobře přezimují ve fázi listových růžic. Nažky mohou být zanášeny na pole špatně vyčištěným osivem obilnin a jetelovin a nevyčištěnými pytli. Možné šíření je i povrchovou vodou a silným větrem.
|
|
Rozšíření a hospodářský význam:
|
Rozšířen téměř po celé Evropě, na severu po 65 – 68° s.š., na východě po Ural a Kavkaz, Malá Asie, na jihu do Středozemí, včetně severní Afriky. Adventivně také v jiných světadílech. U nás se hojně vyskytuje po celém území státu, od nížin do horských poloh. Roste na polích, zahradách, sadech, vinicích, na pustých místech u cest, rumištích, kamenných tarasech apod. Nejvíce je zastoupen na lehčích a chudších půdách s nedostatkem vápníku. Snáší i suché, kamenité půdy i skalní plošinky, kde vytváří zakrnělé jedince. Zapleveluje hlavně ozimé obilniny a prořídlé jeteloviny, často se objevuje též v jarních plodinách nebo na strništích. Za dostatku vláhy vytváří v nezapojených porostech kulturních rostlin a na neoseté půdě hustý pokryv, který chrání půdu před vodní erozí a za sucha zabraňuje jejímu nadměrnému vysychání. Jedná se o málo významný polní plevel a jeho rozšíření v agrofytocenózách není zpravidla třeba regulovat. V zemědělské praxi je považován za ukazatele chudých, kyselých půd s nedostatkem vápníku.
|
      
|
|
|