Herba
Atlas plevelů
verze 2.2
Client: 3.145.10.68
Server: 81.0.232.118
jvsystem.net (port:80)
Uživatelů online: 25
Česká verze  English version  Deutsche Version

Camelina microcarpa DC.

Lnička drobnoplodá

Vědecká synonyma:
Česká synonyma: Lnička maloplodá
Anglický název: Hairy gold-of-pleasure,
lesser gold-of-pleasure
Slovenský název: Ľaničník maloplodý
Německý název: Kleinfrüchtiger Leindotter
Kód Bayer (EWRS): CMAMI
Čeleď: Brassicaceae / Brukvovité  zobrazit druhy...
Botanický popis: Jednoletý, časně jarní nebo ozimý plevelný druh. V půdě je upevněn kůlovým kořenem. Lodyha 20 – 60 (-100) cm vysoká, přímá, stejně jako listy pokrytá delšími jednoduchými a kratšími větvenými chlupy. Přízemní listová růžice v době květu většinou zaschlá nebo chybí, lodyžní listy kopinaté nebo úzce podlouhlé, celokrajné nebo oddáleně a drobně zubaté, přisedlé a krátce ouškatou bází objímavé. Květy v bohatých hroznech, korunní lístky světle žluté. Plodní stopky přímo odstálé, asi 6 – 20 mm dlouhé. Šešulky úzce až široce hruškovité, 4 – 7 mm dlouhé (bez čnělky), 2,5 – 4,5 mm široké, na vrcholu je šešulka širší, oblá, se zaschlou čnělkou a bliznou, dole je zašpičatělá. Obsahují asi 10 – 26 semen, která jsou oválného až vejčitého tvaru, částečně zploštělá, 0,8 – 1,5 mm dlouhá, žlutohnědá až červenavě hnědá, pupek bílý, povrch je bradavčitý, slabě lesklý.
Reprodukce a šíření: Rozmnožuje se pouze generativně. Kvete od května do července a na jedné rostlině dozrává až několik set semen, která vypadávají do okolí mateřské rostliny. Semena klíčí nepravidelně, nejvíce časně na jaře po přezimování v půdě, nebo za vlhčího podzimu. Za příznivých podmínek mohou listové růžice přezimovat. V minulosti se šířila také nečistým osivem (len).
Rozšíření a hospodářský význam: Rozšířená téměř po celé Evropě (s výjimkou Pyrenejského poloostrova, západní Francie a většiny Velké Británie), v Malé Asii, Kavkaze, střední Asii a na Sibiři. U nás roste především v teplejších polohách na železničních náspech, nádražích, rumištích, navážkách, polích, úhorech, nebo také na výslunných stráních se suchomilnou a teplomilnou vegetací. Na polích zapleveluje nejčastěji jarní plodiny, hlavně obilniny a len. Ve lnu přadném vytvářela dlouhé, tenké, málo větvené lodyhy a znesnadňovala jeho další zpracování. Vlivem intenzivního hospodaření a používání herbicidů značně ustoupila z agrofytocenóz. Dnes se tedy jedná o málo významný plevelný druh.
BBCH 00 BBCH 14 BBCH 32 BBCH 32 BBCH 34 BBCH 36 BBCH 63 BBCH 65 BBCH 79 BBCH 79