Amaranthus powellii S. WATSON
|
Laskavec zelenoklasý
|
Vědecká synonyma:
|
|
Česká synonyma:
|
Laskavec Powellův
|
|
|
Anglický název:
|
Green amaranth, Powell Amaranth
|
Slovenský název:
|
Láskavec zelenoklasý
|
Německý název:
|
Grünähriger Amarant, Grünähriger Fuchsschwanz, Bastard-Amarant
|
Kód Bayer (EWRS):
|
AMAPO
|
Čeleď:
|
Amaranthaceae / Laskavcovité
|
Botanický popis:
|
Jednoletá, pozdní jarní, olivově zelená až načervenalá bylina. Lodyhy (2-) 20 – 100 (-200) cm vysoké, přímé, jednoduché nebo větvené, lysé, pouze nahoře poněkud pýřité, avšak nikdy vlnaté. Listy dlouze řapíkaté, čepele obvykle kosníkovitě vejčité, tupé až špičaté, na bázi klínovité, lysé, pouze na rubu na žilkách řídce pýřité, živě až leskle zelené. Květenství prodloužené, často větvené, štíhlé, složené z dlouhého koncového a kratších úžlabních lichoklasů, tuhé, světle zelené až slabě načervenalé. Listence 2 – 2,5 x delší než okvětní lístky, vejčité, blanité, vybíhající na konci v dlouhý pichlavý hrot. Okvětních lístků (3-) 5, blanité, špičaté až přítupé, často osinkatě zakončené, u samčích květů podlouhle kopinaté, u samičích úzce vejčité, podlouhlé, úzce eliptické až úzce kopisťovité. Plod široce nebo kosníkovitě elipsoidní tobolka otvírající se obřízně víčkem, ± zdéli okvětních lístků. Semena v obrysu okrouhle eliptická, 1 – 1,3 mm dlouhá, černá, lesklá.
|
Reprodukce a šíření:
|
Rozmnožuje se pouze generativně. Kvete od července do září a na jedné rostlině dozrává až kolem 100 000 semen. Semena zrají od konce srpna nebo počátku září a postupně vysemeňují až do jara. Rostliny hromadně vzcházejí až později na jaře, při vyšších teplotách půdy. Semena jsou rozšiřována větrem, vodou, endozoochorně zvířaty a činností člověka. Zavlékán s obilím, olejninami, osivem, rudou, bavlnou a vlnou.
|
Rozšíření a hospodářský význam:
|
Domácí je v západní Americe, ve středoamerických a jihoamerických Kordillerách. Odtud se postupně rozšířil do USA a od roku 1940 je zde uváděn jako všeobecně rozšířený polní plevel. Brzy se rozšířil také do Kanady, většiny evropských zemí a místy též v Asii, Africe a Austrálii. V ČR poprvé nalezen v roce 1931, v současnosti roztroušeně rozšířen především v teplejších polohách státu, místy až hojně, výjimečně zavlékán přechodně i do podhorských oblastí. Místy je již zdomácnělý, naturalizace dále pokračuje směrem do chladnějších a vyšších poloh. Roste na sušších ruderálních stanovištích, zejména rumištích, skládkách, železničních nádražích, v přístavech, dvorech průmyslových a zemědělských objektů, u silnic a v ulicích, březích vod, v polích a zahradách. Je to teplobytný nitrofilní druh, snášející i půdy mírně zasolené, k půdní reakci je indiferentní. Jako polní plevel vystupuje v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti, zapleveluje především okopaniny (kukuřice, cukrovka, brambory) a zelinářské kultury. V místech rozšíření patří k významným a nebezpečným polním plevelům. Předpokládá se, že v příštích desetiletích dostihne v šíření laskavec ohnutý.
|
|
|