Datura stramonium L.
|
Durman obecný
|
|
Vědecká synonyma:
|
|
|
Česká synonyma:
|
|
|
|
|
|
Anglický název:
|
Thorn-apple,
Jimson weed
|
|
Slovenský název:
|
Durman obyčajný
|
|
Německý název:
|
Weißer Stechapfel,
Gemeiner Stechapfel
|
|
Kód Bayer (EWRS):
|
DATST
|
|
Čeleď:
|
Solanaceae / Lilkovité
|
|
Botanický popis:
|
Jednoletá pozdní jarní, nebezpečná, statná bylina se silným, větveným hlavním kořenem. Lodyha je přímá, 20 – 60 (- 140) cm vysoká, rozkladitě větvená, jemně pýřitá, později olysalá, oblá nebo tupě hranatá. Listy střídavé, řapíkaté, čepel vejčitá až široce vejčitá, na okraji hrubě nepravidelně vyhlodávaně peřenolaločná až peřenoklaná, s úkrojky zašpičatělými a zářezy širokými a zaokrouhlenými, na bázi klínovitá, někdy ± uťatá, tmavě zelená. Květy jednotlivé v místech větvení lodyhy, velké, pravidelné, oboupohlavné. Kalich úzce válcovitý, k vrcholu se mírně zužující, hranatý, s 5 podélnými rýhami, po odkvětu opadávající s výjimkou bazální části vytrvávající jako límeček na spodku plodu. Koruna úzce nálevkovitá, 6 – 9 cm dlouhá, lysá, bílá nebo světle fialová. Plodem je vejcovitá až obvejcovitá, nejčastěji 2,5 – 4 cm dlouhá (měřeno bez ostnů) tobolka, dosti hustě pokrytá zašpičatělými, různě dlouhými ostny, za zralosti hnědá, pukající ve 4 chlopně. Obsahuje zpravidla 150 - 200 semen, která jsou zploštělá, v obrysu nepravidelně ledvinitá, 3 – 4 mm dlouhá, černá až hnědošedá, na povrchu hrubě nepravidelně jamkatá, s hustě drobně mělce dolíčkatou skulpturou.
|
|
Reprodukce a šíření:
|
Rozmnožuje se výhradně generativně. Kvete od června do září a na jedné rostlině dozrává až několik desítek tisíc semen, která klíčí již po dozrání dosti dobře. Hromadně klíčí po přezimování později na jaře při vyšších teplotách půdy, nejlépe z hloubky kolem 5 cm. V půdě si semena udržují klíčivost podle podmínek i několik let. Šíří se kompostem, statkovými hnojivy, balíčkovanou sadbou, osivem apod.
|
|
Rozšíření a hospodářský význam:
|
Pochází pravděpodobně z jižní a jihovýchodní části Severní Ameriky. Druhotně v mírných až tropických pásech Eurasie, Austrálie, Severní a Jižní Ameriky. Do Španělska zavlečen již údajně ve 2. pol. 16. století, v Německu přibližně od roku 1700. U nás se roztroušeně vyskytuje v teplejších územích celého státu, zejména v úvalech (Polabí, Haná, Dolnomoravský a Dyjskosvratecký úval) a v černozemních oblastech (např. Slánsko, Žatecko aj.). Ve vyšších polohách jen zřídka a přechodně zavlékán. Roste na kompostech, polích, zahradách, vinicích, polních hnojištích, rumištích, úhorech, okrajích komunikací apod. Nejčastěji na živných, dusíkem bohatých půdách. Zapleveluje zejména okopaniny, zeleniny a další širokořádkové kultury. Rostliny durmanu jsou velmi jedovaté a bývají velmi nebezpečnou příměsí v širokořádkových plodinách pěstovaných na zelené krmení. Celá rostlina nepříjemně zapáchá. V zemědělství škodí rovněž tím, že hostí četné choroby a škůdce brambor, rajčat, papriky, tabáku a dalších lilkovitých rostlin. Durman je ve varietě tatula občas pěstován jako okrasná rostlina (květy fialově zbarvené).
|
      
|
|
|